Klaním se ti vroucně

1. Klaním se ti vroucně, skrytý Bože náš, / jenž tu ve svátosti sebe ukrýváš. / Tobě srdcem svým se zcela poddávám, / před tebou svou slabost, Bože, vyznávám. 2. Zrakem, hmatem, chutí tebe nevnímám, / a jen sluchem svým tě jistě poznávám. / Věřím vše, co hlásal světu Kristus Pán, / v něm je základ pravdy lidstvu všemu dán. 3. Na kříži jsi tajil jenom božství své, / zde je také skryto člověčenství tvé. / V obojí však věřím celým srdcem svým, / o milost tě prosím s lotrem kajícím. 4. Rány tvé jak Tomáš vidět nežádám; / že jsi Pán a Bůh můj, vroucně vyznávám. / Rač mé chabé víře větší sílu dát, / více v tebe doufat, víc tě milovat. 5. Plode smrti Páně, Chlebe života, / v němž se lidem dává Boží dobrota, / dej mé duši stále jenom z tebe žít, / v tobě Boží lásku rozjímat a ctít. 6. Dobrý Pelikáne, Jezu, Pane můj, / krví svou nás hříšné z hříchů očisťuj, / vždyť jediná krůpěj její stačila, / aby všeho světa viny obmyla. 7. Rač, ó Jezu Kriste, jenž jsi nám zde skryt, / srdci toužícímu touhu vyplnit, / abych, jak zde hledím s vírou na oltář, / v nebesích tě jednou spatřil tváří v tvář. / Amen.