Text

Ty, Tvůrce země nesmírný, vynořiv půdu z hlubiny nad hladinu vod neklidnou, dal jsi nám zemi nehybnou. By plodíc dobré plodiny, poseta květy pestrými, zároveň nesla hojnou žeň a pastvu milou tvorům všem. Vyprahlou duši v bolesti ztiš balzámem své milosti, ať smyje pláčem viny své a krotí tužby vášnivé. Ať vždycky příkazů tvých dbá a všemu zlu se vyhýbá, ať se jen dobrem naplní, šíp smrti ať ji nezraní. To uděl, Otče přesvatý, se Synem stejné podstaty, jenž s Duchem, který těší nás, nad světem vládneš v každý čas. Amen.