Text

Již nese světu jitřenka o šípech slunce milou zvěst, v pestrý šat věci obléká a bývalý jim vrací lesk. Zář slunce bledne před tebou, pro nás vždy živý Kriste náš; jdem k tobě s písní prosebnou, toužíme patřit na tvou tvář. Otcovo Slovo, Moudrosti, tobě se v řádu úžasném svět snoubí, jeho skvělostí jsme uchváceni v srdci svém. Nám, dětem světla, prosícím dej žitím kráčet bedlivě, by mluvil náš mrav, každý čin o mocné přízni Otcově. Kéž nepřestoupí naše rty než slova řeči upřímné, ať pravdu blahem útěchy v hlubinách nitra cítíme. Laskavý vládce Ježíši, buď s Otcem ti čest nejvyšší, i Duchu, který těší nás, po všechny věky v každý čas. Amen.