Již objal soumrak zemi a tiché uklidnění konejší (Již objal soumrak zemi)

1. Již objal soumrak zemi a tiché uklidnění konejší v sladký sen, však moje srdce bdělé na svého Stvořitele chce vzpomenout, než zajde den. 2. Již západ pohasíná a náruč rozepíná nad námi vláda tmy, však jasné světlo vnitřní noc mění v záři jitřní – náš Ježíš, První, Poslední. 3. Již ztemněl obzor celý, hvězdy se rozeskvěly ve výši nad námi. Kéž moje poblouzení ve světla jas promění Pán, až svou ruku podá mi. 4. Již svoji práci denní a všechno lopocení pro dnešek odkládám, však brzo přijde chvíle, kdy v dobrém i zlém díle mi skončit rozkáže můj Pán. 5. Svá křídla lásky věrné, milosti nepřeberné rozprostři nade mnou, ať dítě tvoje spící, každý den chybující, smí usnout pod tvou ochranou.