Jak rozkošné a milé, když bratři s druhem druh (Žalm 133, Jak rozkošné a milé)

1. Jak rozkošné a milé, když bratři s druhem druh /: jsou svorni při svém díle a v srdcích jeden duch. :/ 2. Jak rosa Hermon splývá na stráně Božích hor, /: tak požehnán též bývá vždy věrných bratří sbor. :/ 3. I Jeruzalém svatý se jimi obnoví, /: kde svobody věk zlatý, kde spadnou okovy. :/ 4. Tam kolem svého vládce lid bude shromážděn. /: Pak jedno bude stádce a jeden pastýř jen. :/