Ambrožova ranní píseň

1. Už svítá jasný bílý den. Já k Bohu v duchu pokorném se modlím: Tvá se vůle staň! Buď Ty má stráž, buď Ty můj Pán, buď Ty má stráž, buď Ty můj Pán. 2. Ať na rtech nemám slovo zlé, a srdce záštím prolezlé, ať nezotročí pohled můj. Když marnost láká, při mě stůj, když marnost láká, při mě stůj. 3. Ať přímost mého jednání přec tvrdosti se ubrání. Co tělo chce, to zlom a ztiš. Hlad, žízeň nebuď na obtíž, hlad, žízeň nebuď na obtíž. 4. Až potom slunce zapadne, a tma se vkrade v soumrak dne, všech břemen svých a strachu prost zazpívám chválu za milost, zazpívám chválu za milost. 5. Buď chvála Otci našemu, a Synu jeho milému, I Duchu, v němž je útěcha budoucí, dnešní, odvěká, budoucí dnešní odvěká.