Kriste, rozkoši andělská

1. Kriste, rozkoši andělská, pokrme nebeský, tebe žádá mysl lidská, srdce, síly všecky. Nad tebe nic vzácnějšího, nic není tebe sladšího, nic není lepšího. 2. Nemůže obsáhnout tebe svět svou širokostí, tys však z lásky k nám skryl sebe v maličké svátosti. Ó milování úžasné, dobrodiní nevídané, dříve neslýchané. 3. Před časy tebe plénkami Matka obvinula, teď láska pod způsobami chleba, vína skryla. Hle, tak si nás zamiloval, že ses nám sám za pokrm dal. Kdo se toho nadál? 4. Ve svátosti je tělo tvé i tvá krev předrahá, tu sjednocení předivné člověka a Boha. Co nevidím, tomu věřím, neb žes tu můj Pán a Bůh vím, a proto tě zde ctím. 5. Popřej nám, Ježíši milý, své božské milosti, abychom tě vroucně ctili v oltářní svátosti. Tebe teď ctíme skrytého, ať tě spatříme slavného v slávě Otce tvého!