Oceán (Když už svět neměl co dát)

1. Když už svět neměl co dát a já to chtěl vzdát, Tys přišel jak Král, do rukou mě vzal. Tvá milost je víc, než dokážu říct, až na kolenou rozumím. B: Tak svým životem naplním Tvůj sen, toužím říci všem, že jsi tu každý den. R: Tvoje láska, ona uzdraví a vysvobodí, Tvoje náruč je to, kde chci být a neodejít. Budu zpívat a chválit tě dál za všechno, cos dal. Proč bych se bál, vždyť se mnou je Král, tak nekonečný Pán, můj oceán. 2. Do života dal jsi radost a vzal jsi minulost mou, už nebloudím tmou. Tvá milost je víc, než dokážu říct, až na kolenou rozumím.