Text
Tak kde mám stát, když vše kolem mě padá, svět hroutí se pod trápením.
Jak se mám smát, když není k tomu důvod, můj život stal se blouděním.
A kde byl Bůh, když zlo útočí, cítím jenom strach. A kde byl Bůh, když ruce spínám, když topím se ve vlnách.
Vždyť lásku svou k vám jsem psal do dřeva kříže. Tam, kde moje svatá krev nebe otevřela, aby sláva zněla, víš…
Jak věřit mám, že co říkáš je pravda a jak rozumět slovům tvým. Když řekls nám: “Vše, o co požádá mě dítě s láskou vyslyším.”
Jestli mě slyšíš, tak dej mi to znát, můj Pane, přijď ke mně blíž. Nechci se odteď už nikdy sám bát, potřebuji Tě, to víš.
Vždyť lásku svou k nám jsi psal do dřeva kříže. Tam, kde tvoje svatá krev nebe otevřela, aby sláva zněla výš.
Už chápu proč jsem nikdy nepocítil světlo, co prozařuje den. Utíkal jsem pryč, hledal jsem svůj cíl, chyba je ve mně samotném.
Chci sloužit Tobě jen, Tebou být veden, ostatní vést k Tobě blíž. Všem, kdo Tě neznají, těm chci jen svědčit slova co řekl Ježíš.
Když lásku svou k vám on psal do dřeva kříže. Tam, kde jeho svatá krev nebe otevřela, aby sláva zněla výš.
Tak kdy to pochopíš…
