Děj se, co děj

1. Znáš, ten pocit znáš, že ti trochu ujel vlak, znáš, moc dobře znáš, když jen ptáš se: „Pane, jak?“ Víš, co to je víš, když ještě ve tři ráno bdíš, víš, jak to je víš, když jen chceš být Pánu blíž. R: Děj se, co děj, Pane vděk a sílu dej, a pozvedni mou těžkou duši, ať jen chválí Tě, jak se to sluší, a do srdce mi pokoj vlej, děj se, co děj. 2. Znáš, to dobře znáš, když máš v hlavě mračno pocitů znáš, moc dobře znáš, když jen ptáš se: „Pane, fakt jsi tu?“ Víš, co to je víš, nést si každý den svůj kříž, víš, moc dobře víš, že jen v Pánu najdeš skrýš. R: B: Vím o všem vím, tělo i duši vyprostím, a provedu tě Cestou Svou, neboj se, stojím za tebou. A do srdce ti Světlo dám, na úkor všem tmám. 3. Dík, ó Pane dík, za to, že s námi neseš kříž, dík, moc Pane dík, duši ze strastí vyprostíš.