Text
1. Jsme syny této země
zalité krví nevinných obětí.
Slyšíme stále více
o matkách plačících nad hroby dětí.
R: Zastav, Bože, ruku,
co zbraní míří,
Uzdrav na srdci ránu,
svojí mocnou láskou.
Celá tvoje země
v společný mír věří
a v pokoj, co ruka tvá
požehná.
2. V pýše srdce nechcem být první,
v touze po slávě, po hroudě zlata.
Roníce potoky slz a krve,
když bratr nepozná sobectví vlastního bratra.
(R:)