Neboj se

384

Autor: Václav Šablatura

Text

1. Neboj se, malověrný, když půjdeš po moři plavit se do bouří. Neboj se, já jsem věrný, nemůžeš utonout, podávám ruku svou. Neboj se, rozechvělý, z otázek nelehkých, v obavách přemnohých. Neboj se, pokoušený, odvahu sesbírej, důvěřuj, vytrvej. R: Neboj se, nikdy neopouštím. Neboj se, i když už se připozdívá. Neboj se, láskou tobě svítím. Neboj se, já jsem. 2. Neboj se, poraněný, na těle, na duši, kde nikdo netuší. Neboj se, osamělý, tehdy jsem nejbližší, nesu tě v náručí. Neboj, nedokonalý, rozumem, povahou, věděním, láskou svou. Neboj se, tak zklamaný od přátel z marných snah, ze vztahů, když jsi v tmách. 3. Neboj se, stádce malé, konzumem tísněné, předsudky ztrýzněné. Neboj se, věř mi dále na cestě křížové ke slavě nebeské. Neboj se, vyvolený, vždyť tě znám, beru tě, přijmi se pokorně. Neboj se, opatrný, vstaň a pojď za mnou dál, svobodu jsem ti dal.