Text
1. Nádech a výdech, pohled na nebe,
vidím jak básní o díle rukou tvých.
Nepřeju si víc, než, aby můj svět
každou vteřinou prolínal se s tvým.
Malířem nebe, chci Tě nazývat,
Oblohu do barev pro mne halíš,
tak něžně ke mně mluvíš.
2. Jeden den druhému předává příběhy
a noc noci sděluje poznatky z oblohy.
Řeč to ale není lidská, její tón však zvučí zemí.
Kéž se Ti líbí řeč i mých úst, i to o čem rozjímám
v srdci.
R: Dokonalostí je vše, co mé oko spatří,
tak jen prosím nech,
ať mé srdce rytmem tančí.
C: Nádech a výdech, pohled na nebe,
vidím jak básní o díle rukou tvých.
Nepřeju si víc, než, aby můj svět,
každou vteřinou, prolínal se s tvým.