Ježíši, nelze popsat slovy

1.Ježíši, nelze popsat slovy tvou tvář, jež hvězdou v tmách je mi, ty víš, co srdce nevypoví: Jsi moje nebe na zemi. Svou láskou všechno kouzlo vnímám, skryté v tvých očích plných slz. Přes vlastní pláč se pousmívám, vím kolik strastí unesls. 2.Má vlast je ve tvém obličeji, jenž královstvím mé lásky je. Je loukou, kde se květy smějí, sluncem, jež denně ožije; je v dolině lilií svěží, jež vstříc mi voní tajemně, mou vyhoštěnou duši střeží a rajským mírem hýčká mě. 3.Tvůj obličej je moje jmění, o jiné nechci, Pane, dbát. Ukrývám se v něm bez umdlení a toužím se mu podobat! Vtiskni svou podobu mé tváři, kéž každý rys tvůj v tváři mám, tím brzy získám svatou záři a lidská srdce, jež ti dám.