Píseň zástupů

1. Přišla právě v čas, kdy slunko za horama v noc proměnilo den a lid se začal bát. Tehdy poslal Bůh na Zem Jezulátko krásné, by dalo život lidu a svůj ztratilo zdá se. Jenže řekl: ,,Budu s vámi, já vyvolil si vás.“ No tak neplač, nenaříkej, když lásce nedals žít. 2. Do útesů a vln a do lesů temných křič bolest, kterou má, když nese těžký kříž. Slunko zašlo za horama, snu předcházívá noc. Nevinného chce soudit lid, co přestal se už bát! R: Láska se neptá, láska ví—tě—zí, ta láska je věčná, láska nej—čist—ší! Slyš tu píseň zástupů, zpívej, lásky bude víc. A nečekej tu na slunce, když nedals, nedals žít! 3. Jako slunko ráno jitřní píseň zpívá, jen Ježíš říká vstávej, přestaň se zla bát. Slíbil spásu, snášel bolest a snížil se až k nám. Když nejvyšší se stala láska nejčistší. Řekl jasně: ,,Budu s vámi, já vyvolil si vás.“ No tak neplač, nenaříkej, když lásce nedals žít. C: Láska se neptá, láska ví—tě—zí, ta láska je věčná, láska nej—čist—ší!