Text
R: Můj Bože, vidíš sám,
jak se plahočím, nevím kam.
Jak živořím, nevím čím,
budu v budoucnu užitečným.
Můj Bože, chci už znát,
co čeká mě, někdy snad.
Nedočkavostí přetékám,
kdy cestu svou dohledám.
1. Slepý nevidí,
bezcitný necítí,
nevnímavý nevnímá,
kde v životě místo má.
A dál zkouší ze všech sil,
být si jistý o to dýl,
že cesta, co vede výš,
mu pomůže donést kříž.
(R:)
2. Bojí se temnoty,
zkouší nehnutý,
strach svůj ovládnout,
sám se rozhodnout.
A nejistá doba zdá se být,
říká: „Musíš pospíšit,
šanci rychle vzít
a ostatní odložit!“