Vyslyš mě, Hospodine, ve své veliké lásce. (Žalm 69, OL114)

Vyslyš mě, Hospodine, ve své veliké lásce. 1. Pro tebe jsem snášel potupu, pohana pokryla mou tvář. Svým bratrům stal jsem se cizincem, synům své matky neznámým. Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí. 2. Potupa zlomila mé srdce, a proto chřadnu, čekal jsem, že někdo bude mít soucit, + ale nikdo tu nebyl, čekal jsem, kdo by mě potěšil, ale nikoho jsem nenašel. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem. 3. Písní budu slavit Boží jméno, velebit je budu zpěvem chvály. Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se, pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha! Neboť Hospodin slyší chudáky, nepohrdá svými vězni.