Vyslyš nás, Pane, a vysvoboď nás! (Žalm 137, OL97)

Vyslyš nás, Pane, a vysvoboď nás! 1. U babylonských řek, tam jsme sedali a plakali, + když jsme vzpomínali na Sión. Na vrby toho kraje jsme zavěsili své citery. Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli, + kdo nás sužovali, žádali od nás radost. „Zpívejte nám ze siónských písní!“ 2. Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň v zemi cizí? Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, ať mi zchromne pravice! 3. Ať se mi jazyk přilepí k patru, jestliže na tebe nevzpomenu, když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.