Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. (Žalm 147, OL52)

R. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. 1. Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, * chval svého Boha, Sióne, 2. že zpevnil závory tvých bran, * požehnal tvým synům v tobě. R. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. 3. Zjednal tvému území pokoj * a sytí tě jadrnou pšenicí. 4. Sesílá svůj rozkaz na zemi, * rychle běží jeho slovo. R. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. 5. Oznámil své slovo Jakubovi, * své zákony a přikázání Izraeli. 6. Tak nejednal se žádným národem: * nesdělil jim svá přikázání. R. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.