Text
1. Sírius tehdy šel se projít ven
a jeho pohled našel zem,
sedělo děvče na schodech
a domů nějak nebyl spěch
a v dáli zatím zazněl tupej tón,
odmávli divnej maratón
v decibelech tonul nachlazenej hlas,
Sírius přál si něco říct.
2. Zpívali, že není hezká,
nemá glanc, umělej ksichtík manekýn,
neumí svůj život změnit v pouhej tranz,
významně bafat nikotin,
co jim ale nejvíc hrůzu nahání,
nemá dost akční chování.
R: Víš, ne všech kytar tóny lžou,
do nebe se chodí s jinou kapelou.
3. Sírius tiše začal verše psát,
o tom, že tu vůbec je smutek,
kterýmu se vesmír musí smát,
smutek, co štěstí vzdaluje.
Na zemi se nějak snadno bere smích
pro nedostatek dospělých.
Sírius asi měl ji trochu rád,
tak strašně přál si na kytaru hrát.
R: Ať ne všech kytar tóny lžou,
do nebe se chodí s jinou kapelou.
