Škola

2379

Autoři: Učedníci, Josef Hrubý

Text

1. Zaujměte prosím, tady některá ze zbylých míst jsem totiž váš profesor a příliš bych se neměl plíst. A nebudem se hádat ani strkat ani prát či jíst. Dřív, než zvonek zazvoní ať stihnem sobě něco říct. 2. Já jsem z první třídy, a tak přišla jsem se teda ptát, když mě někdo šidí, líbit nechat si to mám, či se prát. Ne, sedneme si do kruhu a budem raděj z knížky číst, o tom, jak má každý správný capart život dobře víst. R: Tvá škola je tu na otázky a možná něco víc, jak kvočna opatruje klásky, má dětí na tisíc. 3. Prosím, já se nějak snesla z vyšší třídy trochu níž, profesoři mají se mnou asi taky pěknej kříž. No, kdo chce zažít nebe, tak ten musí teda něco znát, proto raděj začnem s lekcí a pak můžem jít si hrát. 4. Profesor je učitel a ten zas větší kamarád, někdy dá to fušku, než tě přesvědčí, že má tě rád, když byl malej klouček, tak malej rošťák taky byl, s tím, jak roky plynuly, hurá, konečně to pochopil. R: Že tvá škola je tu na otázky a možná něco víc, jak kvočna opatruje klásky, má dětí na tisíc.