Text
1. Zaujměte prosím, tady
některá ze zbylých míst
jsem totiž váš profesor
a příliš bych se neměl plíst.
A nebudem se hádat
ani strkat ani prát či jíst.
Dřív, než zvonek zazvoní
ať stihnem sobě něco říct.
2. Já jsem z první třídy,
a tak přišla jsem se teda ptát,
když mě někdo šidí,
líbit nechat si to mám, či se prát.
Ne, sedneme si do kruhu
a budem raděj z knížky číst,
o tom, jak má každý správný capart
život dobře víst.
R: Tvá škola je tu na otázky
a možná něco víc,
jak kvočna opatruje klásky,
má dětí na tisíc.
3. Prosím, já se nějak snesla
z vyšší třídy trochu níž,
profesoři mají se mnou
asi taky pěknej kříž.
No, kdo chce zažít nebe,
tak ten musí teda něco znát,
proto raděj začnem s lekcí
a pak můžem jít si hrát.
4. Profesor je učitel
a ten zas větší kamarád,
někdy dá to fušku,
než tě přesvědčí, že má tě rád,
když byl malej klouček,
tak malej rošťák taky byl,
s tím, jak roky plynuly, hurá,
konečně to pochopil.
R: Že tvá škola je tu na otázky
a možná něco víc,
jak kvočna opatruje klásky,
má dětí na tisíc.