Text
1. Proč věk mých otců jak balvan mě tíží,
egyptských bohů já se nedovolám.
Proč jejich sochy tak na mě teď vzhlíží
a rty se pohnuly, já jsem s nimi sám.
R: To neprohrál by žádný farao,
to neprohrál by žádný farao.
2. Teď už to vím, oni neměli jít,
kéž byl to obraz, jenž se do tmy jen vryl.
Nejsem to já, kdo se měl tady skrýt,
kde jsou ty doby, kdy jsem z válek si žil.
R:
3. Musí to vidět svět, ať mě to sklátí,
Egypt že ještě nikdo neporazil,
když mám tu vojsko, tak ať se to mlátí,
a svět to pozná, že v něm farao žil.
R:
C: Veď nás dál, Pane, od zlého jen,
málo lásky je na každý den.
R:
