Klárka

R: Klárko, Klárko, Klárko, Klárko. 1. Víš, z očí tvých jak by se na mě díval Pán. Víš, ten tvůj smích jak by bral bolest z Jeho ran. 2. Učíš mě žít, ne, já neuměl s Pánem být. Přiměješ svět pro lásku rozkvést jako květ. R: R: