Text
1. Chléb když není k mání,
chléb když není k mání,
marné skrývat prázdnotu,
dlaní marné skrývat prázdnotu dlaní.
K lásce když jsme už hluší,
k lásce když jsme už hluší,
marné skrývat prázdnou duší,
marné skrývat,
kdo život odmít, ten umírá.
R: Svítá a matka pláče,
tvá matka pláče
a zlato není už vzácné.
Svítá a matka pláče,
tvá matka pláče,
že ruce zůstaly prázdné.
2. Oči si nezakrývej,
oči si nezakrývej,
když vidíš, jak sráz je příkrej,
když vidíš, jak sráz je příkrej.
Sám stačíš si při pádu dolů,
sám stačíš si při pádu dolů,
vzhůru jít však dokážeme
spolu, vzhůru jít,
i když už sil mnoho nezbývá.
(R:)
