Text
1. Slzičky deště padaj kolem skal,
to že je trochu smutno těm, kdo hledají
zdá se že nejde, kdo by mohl dál,
svět plnej je těch, co srdce maj i nemají.
V nebi to krásně zní,
tam se nelže a neplení v lidských duších,
stačí milovat pokoj a klid,
pravdu, co stojí to za ni se vzít,
když se tuší.
2. Jednou se snese duha na tvou zem,
když prší, trochu slunka břehy propojí,
po mostě budou kráčet průvodem,
poutníčci, co než lásku, ni už nemají.
Nechají za sebou svět,
kterej se nemůže nestydět za svou pýchu.
Dary tak krásný tu jsou,
jen hledaj cestu svou za tebou,
navzdor hříchům.
