Plný rozporů

2001

Autor: Martin Gřiva
Licence: BY-NC-SA (uv. původ, ne-komerčně, zach. licenci)

Noty

po dí, A sus 2 Z o 1. zek a od tak to hle dí, je ten ja ze o či hle v ml ko dní. D sus 2 hle dáš to lik H m 7 svět, co bre čí, kdo še ce v dál ti A sus 2 kde o ru, čí bez pe ne tu spou stu ře pe chá když ko lem zbra H m 7 čí, po A rů, R: roz Pl D sus 2 zní. dru ne ku, vi chtě E lás ni jed nech ce řit, ha bo F m něk do drá nez A se zlo D sus 2 že sle když ne vi dí, je, se když do bro sit, sty dí, va se E m hlá prá o pla ti lo dřív, da vy hrá H m 7 vá, že prav spěch skli dí. moc ú dnes D sus 2 ka

Text

1. Z otázek a odpovědí, jako v mlze oči hledí, tak tohle je ten svět, co hledáš tolik dní. Někde v dálce tiše brečí, kdo nechápe tu spoustu řečí o míru, bezpečí, když kolem zbraně zní. R: Plný rozporů, jedni chtěji lásku, druzí nenávidí někdo bohatý nechce věřit, že slepý je, když nevidí, zlo se nezdráhá o práva se hlásit, když se dobro stydí, že pravda vyhrává, platilo dřív, dneska mocný úspěch sklidí. 2. Taky někdo ze tmy volá, že žádná víra neodolá, nač Boha ještě chtít, když všechno člověk má, z vrcholku hor dech ti tají, jak ti, kdo mají, počítají, co ještě můžou mít, o štěstí se jim zdá. (R:) 3. Ozvěnou pryč hlas tvůj letí, škoda, že se hlasům dětí tak málo rozumí, ještě křičet neumí. (R:)