Mamince

1962

Autor: fra Michael

Text

1. Píseň má kéž pohladí tě po tváři a láska tvá přes smutek z očí zazáří, štěstí a pokoj v srdci se rozlévá, vinu svou vyznávám, vím, láska se nehněvá. R: Maria, dech se ve mně zatají, Maria, mé rty tiše šeptají. Maria. 2. Jméno tvé mé lásce už nedá spát, tobě náležím, tvá láska je můj hrad a já smím rytířem tvým být, pro tebe smím dýchat a smím žít. R. 3. Děkuji za lásku něžnou, neměnnou, úsměv tvůj je vždy pro mě odměnou. Já nechci se už tebe nikdy vzdát, s tebou budu pod křížem vždy stát. R.