Text
#Mužské solo
1. Nerozhodný soudce
pod nátlakem davu,
který si žádá
tvou urozenou hlavu.
Nerozhodná mysl,
co se lidí bojí,
odsuzuje nevinné,
co před trůnem stojí.
#Všichni
2. Kříž na ramena dávaj',
prý pro spravedlnost.
Nechtěj slyšet pravdu,
tak vylívaj' si zlost:
korunu z trní
a purpurovej plášť;
z dálky se ozývá
tlumenej pláč:
#Muži
a ty jdeš dál.
#Dívky
3. Branami města
po cestě kamenné,
krvavou stopou
jde tělo ztrýzněné.
Kam náhle zmizelo
a kam se klátí kříž?
V prachu tam leží
s ním našich hříchů tíž.
#Muži
4. Kam oči hledíte,
a kdo se to tam dívá?
Kdo slzu na tváři
pod závojem skrývá?
Zdráva buď, matko má,
dík za tvoji lásku,
za každé trápení
a za každou vrásku.
Já musím dál.
#Mužské solo
5. Mé tělo zesláblé
opouštějí síly,
svým zrakem počítám
svou poslední míli.
Kam prcháš, Šimone,
proč se chvěješ strachem?
Nechceš mi pomoci
nést i svůj kříž prachem?
#Muži
6. Tvář krví zalitou
a jen pro smích lidem:
stojíš tu přede mnou
s odvážným klidem
a šátkem hedvábným
z tkaniny jemné
s láskou mi otíráš
stín krve temné.
Já musím dál.
#Mužské solo
7. Nadávkou pobízen,
ranami týrán
a vedrem vyčerpán,
únavou zmírám.
Kam se svět propadá,
a proč se točí?
I propast bezedná
snad někde skončí.
8. Na nohy postaven,
dál cestou vláčen,
chtějí mě potěšit
falešným pláčem,
nestojím o vaše
slzy nevěrecké;
raději obraťte
srdce pokrytecké.
Já musím dál.
#Mužské solo
9. S cílem už na dosah
snáším krok za krokem
bezcitnost vojáků,
jsem pro ně otrokem.
Kolena rozbitá
klátí se potřetí,
mou krví celou zem
tento pád posvětí.
#Muži
10. "Pohleďte, vyhrál jsem,
mně patří tento šat.
Můj bude po právu:
chtěli jste losovat!"
#Mužské solo
# Stojím tu obnažen,
vzali mi poslední.
Pomalu blíží se
hodina polední.
#Muži
Já musím dál.