Křížová cesta

1953

Autor: Pavel Ciprys

Text

#Mužské solo 1. Nerozhodný soudce pod nátlakem davu, který si žádá tvou urozenou hlavu. Nerozhodná mysl, co se lidí bojí, odsuzuje nevinné, co před trůnem stojí. #Všichni 2. Kříž na ramena dávaj', prý pro spravedlnost. Nechtěj slyšet pravdu, tak vylívaj' si zlost: korunu z trní a purpurovej plášť; z dálky se ozývá tlumenej pláč: #Muži a ty jdeš dál. #Dívky 3. Branami města po cestě kamenné, krvavou stopou jde tělo ztrýzněné. Kam náhle zmizelo a kam se klátí kříž? V prachu tam leží s ním našich hříchů tíž. #Muži 4. Kam oči hledíte, a kdo se to tam dívá? Kdo slzu na tváři pod závojem skrývá? Zdráva buď, matko má, dík za tvoji lásku, za každé trápení a za každou vrásku. Já musím dál. #Mužské solo 5. Mé tělo zesláblé opouštějí síly, svým zrakem počítám svou poslední míli. Kam prcháš, Šimone, proč se chvěješ strachem? Nechceš mi pomoci nést i svůj kříž prachem? #Muži 6. Tvář krví zalitou a jen pro smích lidem: stojíš tu přede mnou s odvážným klidem a šátkem hedvábným z tkaniny jemné s láskou mi otíráš stín krve temné. Já musím dál. #Mužské solo 7. Nadávkou pobízen, ranami týrán a vedrem vyčerpán, únavou zmírám. Kam se svět propadá, a proč se točí? I propast bezedná snad někde skončí. 8. Na nohy postaven, dál cestou vláčen, chtějí mě potěšit falešným pláčem, nestojím o vaše slzy nevěrecké; raději obraťte srdce pokrytecké. Já musím dál. #Mužské solo 9. S cílem už na dosah snáším krok za krokem bezcitnost vojáků, jsem pro ně otrokem. Kolena rozbitá klátí se potřetí, mou krví celou zem tento pád posvětí. #Muži 10. "Pohleďte, vyhrál jsem, mně patří tento šat. Můj bude po právu: chtěli jste losovat!" #Mužské solo # Stojím tu obnažen, vzali mi poslední. Pomalu blíží se hodina polední. #Muži Já musím dál.