Text
1. Ó Panno líbezná,
ty Máti Kristova,
jak šťasten, kdo tě zná
a v srdci zachová!
Tys oblažila širý svět
jak libovonný jarní květ,
jak zora růžová.
2. Ó, dej nám lásku svou,
dej světlo v temnotách
a vzácnou přímluvou
buď štědrá v potřebách!
Tvá prosba každé soužení
kéž v úsměvy nám promění
a z duše sejme strach.
3. Když ďábel úskokem
tvé děti hledí svést,
by v pekle hlubokém
s ním nesly věčný trest,
tu rychle zaplaš hříchu mrak
a slábnoucí náš upři zrak
v kraj za oponou hvězd.
4. Když s tváří hrozivou
smrt stane před námi
a děsnou mocí svou
zrak i sluch omámí,
v tu těžkou chvíli při nás stůj
a s anděly nám ulehčuj
krok ve kraj neznámý.
5. Až skončen bude boj
a počne Boží soud,
své děti s Bohem spoj
a ukaž krve proud,
jenž v mukách prolil jeho Syn,
by zbavil lidstvo hříšných vin
a tvrdých ďábla pout.
6. Pak, Matko, laskavě
nás uveď v onen stan,
kde v božské oslavě
dlí Syn tvůj, Kristus Pán,
kde chvály Bohočlověku
věk nekonečný do věků
smí zpívat nebešťan!
