Text
1. Radostnou píseň Boží lid
dnes o Anežce zpívá,
k studánce její spěchá pít
kde prýští voda živá.
Darů a milostí načerpá v hojnosti,
kdo s důvěrou ji vzývá.
2. Synovec z rodu Přemysla,
král železný a zlatý,
není tak silný jako ta,
jež žije život svatý.
Mocnější králů Král ženichem jí se stal,
v plášť chudoby ji šatí.
3. Již jako on jdeš mezi lid,
lid nemocný a prostý,
chléb dáváš ústům, srdcím klid,
nejchudší tvůj stůl hostí.
Službou a zbožností přes temné propasti
své doby stavíš mosty.
4. Tvůj klášter jméno Františka
již po staletí nosí.
Tam dodnes sestra Anežka
bdí s námi, Krista prosí
za církev, za národ, za svěží květ a plod,
za vláhu božské rosy.
5. Anežko, sestro, nauč nás,
jak láskou hojit rány,
proměnit svého žití čas
v světlo a požehnání,
jímž Boží království dorůstá k plnosti.
Na cestě té buď s námi!
