Vroucně vzýván

1. Vroucně vzýván budiž, svatý Jene, země české věrný přímluvce; píseň chvály, tobě zasvěcené, český lid ti zpívá ze srdce. Tys nám příklad kněze statečného, služebníka církve v nesnázi, jenž ve víru dobrého i zlého z cesty víry nikdy neschází. 2. Po staletí paměť přetrvává o tvé lásce k prosté chudině, v srdci jejím žila tvoje sláva v každé těžké dějin hodině. S odvahou jsi slovo Boží kázal, příklad Páně měl vždy za svůj štít, a kde příkaz mlčení tě vázal, slova uměls v hloubi duše skrýt. 3. I když svět kříž těžký na nás vloží, tebe vzývat chceme za dnů zlých, zasvětíme s tebou službě Boží jazyk svůj i dílo rukou svých. Slova pravdy chceme mluvit stále, hotoví se rozdat pro bližní, podobní však uzavřené skále mlčet tam, kde slovo Boží zní. 4. Vyslyš naše prosby, svatý Jene, přimlouvej se za nás u Boha, ať se nad tvou vlastí stále klene míru, lásky jasná obloha. Nechať věrných Čechů zbožné plémě chová v úctě čistý odkaz tvůj! Za svůj lid a blaho české země, mučedníku Páně, oroduj!