Jako dítky k Otci svému

#Vstup 1. Jako dítky k Otci svému obracíme s důvěrou k tobě, Bohu všemocnému, srdce své i mysl svou. Vyslyš, Otče, naše lkání na svém trůně v nebesích, neodmítej slitování, odpusť lidu svému hřích. 2. Stvořiteli, Bohu Otci, ať zní zvučný chvalozpěv; čest buď Synu stejné moci, který za nás dal svou krev. Též i Duchu, který hoří ohnivými jazyky, život lidských duší tvoří, tajemný a veliký. #Před evangeliem 3. Pověz, jak ctít, Bože, tebe za tvou velkou dobrotu, žes nám seslal vůdce z nebe k blaženému životu. Jeho slova jasně svítí, svět však tmou je zakrytý. Za tím světlem chceme jíti tam, kde odměnou jsi ty. #Obětní průvod 4. Otče, nesem dary tobě, jak nám přikázal tvůj Syn, který křísil mrtvé v hrobě a nás hříšné zbavil vin. V těchto darech má se skrýti, jeho tělo, jeho krev. Rač je od nás vlídně vzíti a nám lásku svoji zjev. #Přijímání 5. K tobě půjdem, Lásko věčná, v těžkých zkouškách vezdejších, milost tvoje nekonečná, chraň a sil nás v dobách zlých. Dopřej nám, ó vzácný hosti, jenž zde skrýváš božství zář, bychom jednou na věčnosti viděli tě tváří v tvář. 6. K stolu Páně jíti mohu, jaký je to dar a div! S kajícností chystám Bohu stánek, aby v něm byl živ. Láska, naděje a víra, jež Bůh do mě vdechl sám, kéž v mém srdci neumírá, když si z něho stvořil chrám. #Závěr 7. Oběť tvá je dokonána, Kriste, Králi nejvyšší; kde tvá smrt je zvěstována, tam ať svět ji uslyší. My, kdo její cenu známe, buďme hlasem v mlčení. Až své dílo vykonáme, kéž jsme s tebou spojeni.