Ó srdce kamenné

1. Ó srdce kamenné, rozpomeň se, jakou tíž Spasitel pro tě nese. Na horu přináší Kristus Ježíš ze dřeva tvrdého přetěžký kříž, poplivaný, zbičovaný, na smrt jde vyprovázen pohany. 2. Ach, kat mu ovíjí bodláčím skráň, železem probíjí nohu i dlaň, do země zaráží krvavý kmen; hle, Kristus Pán visí na hřebech jen. Krev se řine, síla mine, proč jsi jej opustil, Hospodine? 3. A žízeň mučivá v nitru pálí, vody mu ni kapky nepodali. Ach, kdo jej vystavil této muce? Ukrutně kdo probil nohy, ruce? Jen jediná je příčina: toť přemnohá duší našich vina. 4. Na ruce, nohy, bok, člověče hleď: prýští ze svatých ran pramenů pět, bys omyl duši svou od hříchů v nich, bys též lék nalézal v svých nemocích. Kolik je ran, tolik je schrán, abys byl k životu vždy zachován. 5. Děkuj a polituj s lotrem svých vin, aby ti odpustil též Boží Syn, aby tě milostný nebeský Král po smrti do svého království vzal. „Hříchů lituj, chcešli být můj!“ to tobě vzkazuje z kříže Bůh tvůj.