Text
1. Jak růže krásná z Jericha,
když v ranní rose oddychá,
tak Matka Páně na nebi
svou krásou Syna velebí,
je spanilá.
2. Z ní přijal Bůh sám tělo své
pro rány kříže bolestné;
a duši, ďáblem svedenou,
z původní vlasti vyhnanou,
do ráje zve.
3. Adamův dluh je zaplacen
a člověk nebi navrácen,
tím plodem Panny přečisté
svět veškeren je zajisté
teď přetvořen.
4. Ó Kriste, tys náš Mesiáš,
tys cesta, pravda, život náš.
Ty, synu Panny Marie,
až srdce naše dobije,
rač spasit nás.