Hospodine, tvá dobrota trvá navždy, dílo svých rukou neopouštěj (Žalm 138)

R: Hospodine, tvá dobrota trvá navždy, dílo svých rukou neopouštěj, Hospodine, tvá dobrota trvá navždy, dílo svých rukou neopouštěj. 1. Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, že jsi vyslyšel slova mých úst, budu ti hrát před anděly, vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu. (R:) 2. Slavit budu tvoje jméno pro tvou dobrotu a pro tvou věrnost, když jsem volal, tak jsi mě vyslyšel, v mé duši rozhojnil si sílu. (R:) 3. Vznešený je Hospodin, přesto shlíží na člověka pokorného, však pyšného zdálky pozná, Bože, tvá dobrota trvá navěky, dílo svých rukou neopouštěj. (R:)