Zůstaň

1. Třeba prstem do písku nebo na nebi sluncem zkus štěstí kreslit, to když nejsi sám, přece je někdo na blízku, kdo projasní tvůj den, proč náhle jsou dvě cesty, každý jinou půjdem. R: Říkám, zůstaň, vždyť se stmívá, už se připozdívá, proč mám zůstat sám. Tvá blízkost můj strach ze tmy láme, díky, že se známe, díky, že tě mám. 2. A když hvězdy svítí, která má nebo tvá je, kde můžu tvůj hlas slyšet, který z jiskry v srdci plamen roznítí, jak paprsek z ráje, když smích tvůj zní, to jako když led v duši taje. R: 3. Dík, že jsi mi blízko, když dělí nás dálka, že vím, že jednou nocí spolu půjdem tam, kde hvězdy jsou nízko, to jak nebe nás láká, kde přátelství a dobro vítězí svou mocí. R: