Text
1. Vodou závoj od rosy
ránem tkán, ránem tkán,
vodou košík rákosím
pluje sám, pluje sám,
bárkou proud si kolíbá
proč a nač, proč a nač,
vody plynou, Nil to nevnímá,
dětský pláč, dětský pláč.
R: Mojžíš, Mojžíš,
Mojžíš, Mojžíš.
2. Připluj ke mně kousek blíž,
ti otřu tvář, ti otřu tvář,
v těch slzách přeci nevidíš
slunce zář, slunce zář.
Jaký to syn že do vody
život tvůj je pokládán,
snad Bůh sám všechno dopoví,
ty říkáš jen, z vody žít začínám.
R: /: Mojžíš, Mojžíš :/