Text
1. Kde jenom jsi, kam jen bych šel,
kdybych já lásku tvou nenašel.
Kde jenom jsi a co bych měl,
kdybych tvé volání neslyšel,
kdybych se zavřel sám do svých snů,
jak strach planých jabloní z jarních dnů,
kdybych se lásky včel musel vzdát,
co jen bych měl, kam jen bych šel.
R: Ke Golgotě kráčí,
stoupá stále výš,
mnohým je to k pláči,
mnohým na obtíž,
někdo zná ho jménem,
někdo pro ten pád,
tím jak rostla bolest
říkal mám tě rád, rád.
2. Kde jenom jsi, když jsem tu sám
a světskou lež už nepostrádám.
A proč jen chci tvý stopy znát,
když stejně vím, že přijde i pád.
Až budou po mně plivat a řvát,
a budu chtít mít jako ty rád,
na planý jabloni bude květ,
pro tento svět.