Dcera Jairova

1247

Autor neznámý

Text

R: Spí, vždyť jenom spí, neplačte, spí to dcera tvá, ó, Pane, sní, že přijdeš k ní a vkrásném dni zas bude žít. 1. Zástupy plaček a černých rytířů, dům plný zcela, zříš je z vikýřů. Pláčou tam žalem, či snad radostí? Lásce je konec. Vítej žalosti. R. 2. Tvé slovo, Pane, když začalo znít, stíny všech plaček chtělo zaplašit. Dům plný strachu začal v bouři řvát, smích černých mágů dopřál smrti vát. R. 3. Vítězství v bouři patří tobě jen, mágy a plačky sáms vykázal ven. Nádherné ticho zázrak provází, vstává tvá dcera ze svých nesnází. 4. V úděsném domě bydlí dnes tvůj lid, víru už ztrácí, že snad bude žít. Nás, Pane, potěš, vyžeň plačky ven, přízraky zažeň, probuď nový den.