Pán vstal (Pán vstal, přijde k vám do Galileje)

1. Ke hrobu zrána ženy jdou s poslední zbožnou vzpomínkou: "Kdo nám jen kámen odvali?" se jedna druhé tázaly. Avšak kámen je již odvalen, stráž prchá jasem zděšená, dva muži v bílém před hrobem a v hrobě roucha složená. R: Pán vstal, přijde k vám do Galileje, Pán vstal, vykoupen jsem já, Pán vstal, smrt a hřích jsou bez naděje. Aleluja! 2. Teď velké zástupy nás jdou den za dnem, cestou necestou. Kdo nám jen kámen odvalí? zní touha z blízka do dáli. Však nelze hlídat ranní zář před tím, kdo její jméno zná. Je v rouchu otištěna tvář a zní nám píseň vítězná. (R:)