Text
Zpěv kohoutí syší ten, kdo zapírá.
Sám se soudí, pravda mu není milá.
Zpěv kohoutí, poznal, že vlastní síla jej opouští.
Zpěv kohoutí, podruhé slyší zrána,
on zarmoutí, vždyť zapřel svého Pána.
Zpěv kohoutí přehluší slova klamná, ta zarmoutí.
Zpěv kohoutí, měl strach, tam hlídka stála,
jej odsoudí. Pravda se těžkou zdála, zpěv kohoutí.
On zapřel avšak skála se nezbortí.
Zpěv kohoutí, ten zpěv mu srdce svírá,
hřích zarmoutí, lítost jej slzou smyla.
Zpěv kohoutí nový den otevírá.
Zpěv kohoutí.
Zpěv kohoutí.
