Text
1. Anežka, dcera českého krále,
na svého Boha myslela stále,
nechtěla v přepychu žít,
duše své něhu i krásu těla
Ježíši zcela věnovat chtěla,
Jeho jen lásku chce mít,
lásku chce mít.
R: Anežko přemilá tvá země spanilá
v míru chce pokojně žít,
svou mocnou přímluvou
ochraňuj zemi svou buď naší zbožnosti štít.
2. Anglický král se Anežce dvoří,
německý císař láskou k ní hoří,
nádheru může jí dát.
Ona však sobě chudobu volí,
chce hojit rány, chudé jež bolí,
pro jiné všeho se vzdát.
3. Anežko Česká, ovečko Boží,
umělas koupit převzácné zboží,
svatozář v nebi teď máš,
s chudobou druhých byla jsi vdaná
jednalas vždycky jak moudrá panna,
láska tvá naše je stráž naše je stráž.
R2: Anežko přemilá tvá země spanilá
v míru chce pokojně žít,
svou mocnou přímluvou
ochraňuj zemi svou buď naší zbožnosti štít.