Text
1. Doznívají podvečerní tóny,
den se zvolna snáší do ticha.
Naposledy odbíjejí zvony,
obloha snad ani nedýchá.
R: Tak jaký byl ten dnešní den?
Byl plný smíchu, anebo slzí?
Až budou snad, jednou se ptát,
zda nebyl promarněný jen,
jestli jej můžem s díky odevzdat..
2. Všechno živé ukládá se k spánku.
Tiše zachvěje se osika,
poslední list odporoučí vánku.
Jenom člověk ještě přemítá.
3. V obavách proud myšlenek se různí
kam jen plynou všechny naše dny.
Kolik ještě zůstali jsme dlužni,
pokud byl ten dnešní poslední?