Skála

1. Jsem jenom skálou kamennou, prosím tě, udeř holí svou, ať vytryskne pramen v hloubi ukrytý. Stačí jen jedno slovo tvé, odejmi srdce kamnné, a dej mi srdce, které lásku zná. R: Ty jsi nám slíbil pomoc svou, k tobě kroky mé ať jdou, ať vidím lásku, kterou potkávám, ty jsi nám živou vodu dal, která tryská z hloubi skal, i život je tvůj dar, Pane náš. 2. U kříže skláním srdce své, zas, Pane, hříchem zkažené, po vodě tvé se žízeň nevrací. Tu vodu stále toužím pít, neznal bych, co je žízeň mít, neznal bych trýzeň žízně palčivé. (R:)