Marnotratný syn (Odpouštím)

2680

Autor: Ondřej Liška

Text

1. Nechci víc, nechci tě znát, slovům tvým už více naslouchat. Nechci víc patřit na tvou tvář, synem tvým se již více nazývat. Odcházím v dalekou zem, nečekej mě, nevrátím se zpět. Zapomeň, já taky zapomněl na tebe, na tvůj hlas, jenž tichem zněl. R: Odpouštím, odpouštím každý hřích, každý hřeb. Odpouštím, odpouštím, čekám na tebe, vrať se zpět. 2. Tichý hlas tvůj jsem udusil, ochutnal hřích, už nemoh' přestat jíst. Jedl a pil, duši hříchem nasytil, jedl a pil, až všechno prohýřil. U koryt, když přišel hlad, hledal jídlo, s vepři hladověl. Hladový po jídle, lásce snad, tichý hlas v hloubi srdce uslyšel. R: 3. Zhřešil jsem, na rukou bahno a krev, do dlaní tvých hřeby zatloukal. Odpusť hřích, pýchu, smilstvo, hněv, už nejsem hoden, bych synem tvým se nazýval. R2: Odpouštím, odpouštím, i když vím, že znovu odejdeš. Odpouštím, odpouštím, každý hřích, vrať se zpět.