Buď vůle Tvá (Přes údolí, úpatí hor)

1. Vzal jsi mi plány mé, vzal jsi mi sílu mou, změnils mě, cesty mé, touhy mé změnil v prach. Kudy jít, kde vykročit, na cestu nevidím, uvěřit vůli Tvé, i když nerozumím. 2. Vykročit, udělat krok, krok do neznáma. Vykročit na cestu, jež není prošlapaná. Uvěřit, když nevidím, ale slyším hlas tvůj. jenž říká: Pojď, neboj se, synu můj. R: Přes údolí úpatí hor povedu tě rukou svou. Neboj se, jsem s tebou, když přijde pád, budu silou tvou, silou tvou. 3. Dopustil jsem pády tvé, dopustil bolest tvou. Kameny házel pod nohy, nechal tě bloudit tmou. Cestu svou jsem připravil, připravil pro tebe. Věř, že bolest tvá na cestu mou tě přivede. B: Buď vůle Tvá, buď vůle Tvá, buď vůle Tvá, buď vůle Tvá,