Když padám

2191

Autor: Jan Vaněk

Text

1. Když padám, přijdeš a zachráníš mě, tak proč sám si připadám, malou důvěru mám. Nezoufám, když pokouší mě ďábel, vždyť jenom Ty jsi můj Pán! R: Otče, zachraň mě, když zoufalství a strach zaútočí. Otče, přijď ke mně, už dále nechci být v samotě. Otče, pomoz mi, už nechci bloudit v temnotě. Otče, vysvoboď mě! Otče, zachraň mě, když zoufalství a strach zaútočí. Otče, přijď ke mně, už dále nechci být v samotě. Otče, pomoz mi, už nechci bloudit v temnotě. Neboť Ty jsi můj Bůh! 2. Pozvedám svou hlavu k tobě, Hospodine, a prosím o pomoc Tvou duši bolavou. Prosím, pomoz utopit můj žal v proudu tvojí lásky. Prosím, veď mě stále dál! (R:) 3. Veď mě, prosím, Tvojí cestou. (...cestou Tvojí lásky) Prosím, vždy mě ochraňuj (Pane můj!) Prosím, nedej, ať zbloudím a vždy mě naveď na svou cestu, (veď mě dál) vždyť i já jsem Tvůj syn. (R:)