Text
1. Ztrácím svoji duši v pouhém přesvědčení,
že dělám věci, které sluší se, to vy jste hluší.
Voda průzračná se barví vodou zakalenou,
pij, ať můžu nalít vodu novou.
R: Bloudím krajinou, dolů padám,
měním vůli nevinnou, přiznávám,
mě nemusíte měnit, děkuji vám,
půjdu dál, není to moje vina,
že upadám ze vzoru individua a já,
ten člověk mizí, chtěla jsem být výjimečná,
to cesta je moc náročná.
2. Bloudím krajinou Tebou vytvořenou,
teču údolím, kde každý plyne různou cestou.
Vody vzájemně se kříží, proudy míchají se.
Nevěří v difuzi, kde čistá v špínu promění se.